Čtyři dny volna ze zaměstnání, to se mi podaří málokdy. A ještě krásné velikonoční svátky k tomu.
Těšila jsem se moc a moc na vyšívání JENLENových listejčků. A spousta nových se jich také zrodila ... a teď čeká každý na svou výšivku:
Na Velký pátek jsem si vzpomněla na krásné loňské papírovo-lněné tvoření v ruční papírně Papyrea ve Zdislavě a znovuobjevila kříž vytvořený instantní kávou na 100% lněném papíru:
Večerní sobotní bohoslužbu jsem prožila se světlem a zpěvem a celá ta velikonoční radost mi přinesla trochu tradiční náladu, i chuť vyšívat nějaký folklórní vzoreček. Tak vznikl tento ptáček ♥:
A jak moje velikonoční snažení dopadlo? Tak hlavně, a naštěstí, listejčky zůstaly celé, neposkvrněné. Ovšem ptáček čeká na vyprání. Naše milá fenka Fláma má opět, jako vždy, falešnou březost. Kromě neustálého kňučení a hrabání děr na zahradě (zřejmě pelíšků pro případná štěňátka, do kterých se pak vždy stočí a hooodně smutně kouká), se snaží si nějaké to štěňátko obstarat. Podařilo se jí v naší nepřítomnosti, se svými šestnácti kily a deseti léty na krku vyskočit na kuchyňský (= můj pracovní) stůl a ukořistit tam folklórního ptáčka a krabičku s dárečkem pro kamarádku. Nevím, jestli už před tímto akrobatickým kouskem, nebo až potom, si vykousala ve své matraci dostatečný otvor a svá nová štěňátka si do něj pěkně uložila. Ptáček to odnesl "špínkou" a krabička mašlí. Manžel dorazil domů dřív než já, takže velký úklid vykousané matrace byl na něm. Ptáčka si vyperu a pověsím někam do okna. Byl určený na prodej, ále co ... vyšiju nového, nebo dva, nebo víc :-)
A Flámušku musí z jejího trápení léčit náš kocour Kocour. Ještě, že ho má, bráchu kočičího!
